Celer, celým jménem miřík celer, patří do čeledi miříkovitých a je blízce příbuzný mrkvi nebo petrželi. Název celer pochází pravděpodobně z řeckého slova selinon a odkazuje na dávné použití celeru ve starém Egyptě a následně starém Řecku a Římě.
Konzumují se celerové listy, řapíky těchto listů, semena i bulvy, tedy kořeny. Řapíky listů se již od starých dob, stejně jako u chřestu, překrývají hlínou, aby zbělely a zůstaly křehké.
pro 2 osoby
1 bulva celeru
3 stroužky česneku
1 mrkev
sůl
1 zakysaná smetana (majonéza, bílý jogurt)
Syrový celer oškrábeme a nastrouháme. Pokud nechceme, aby celer zhnědl, pokapeme ho ihned citrónem. Přidáme rozmačkaný česnek a nastrouhanou mrkev. Trochu osolíme a zamícháme spolu se zakysanou smetanou, která se dá podle chuti nahradit i majonézou nebo jogurtem.
pro 2 osoby
4 řapíky celeru
4 jablka
2 mrkve
2 bílé jogurty nebo 2 zakysané smetany
1/2 citrónu
sůl
pepř
50 g vlašských ořechů
Řapíky celeru a jablka nakrájíme na malé kousky. Mrkev nastrouháme a vše smícháme spolu s jogurtem nebo zakysanou smetanou. Přidáme šťávu z půlky citrónu, trochu soli, trochu pepře a nasekané vlašské ořechy.
Salát z červené řepy
Pro 2 osoby
3 malé červené řepy
2 jablka
2 mrkve
(citron, ořechy, med, olej, jogurt, křen)
Řepu, mrkev i jablka nastrouháme a smícháme. Pro dochucení doporučuji citrón a olej, ale můžeme přidat i med, křen, ořechy a jogurt. Možná je samozřejmě i pouze dvojkombinace, řepa a mrkev nebo řepa a jablka. Continue reading
Červená řepa se dostala na samý okraj našeho jídelníčku. Vinu na tom určitě nesou neoblíbený kompot ze školních jídelen a neznalost jiných možností přípravy této úžasné zeleniny. Generace našich babiček krmily červenou řepou hlavně zvířectvo, přitom již ve starém Římě byla používána jako lék – kořen i mladé listy.
Kořen řepy, který se sklízí na podzim, je u nás k dostání po celou zimu a obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek, jako je betain, působící proti kornatění tepen, a betanin, což je barvivo, které způsobuje temně rudou barvu řepy, působí jako antioxidant zpevňující cévní stěny. Červená řepa obsahuje i velké množství minerálů (železo, hořčík, draslík, sodík, vápník) a vitamínů (především vitamíny skupiny B – B3 niacín, B5 kyselina panthenolová, B6 pyridoxín, ale také vitamín A a C) v poměrech, které jsou unikátní. Continue reading